Půlnoc

Bílá chryzantéma se zbarvila do ruda
a purpurové rty
se sevřely.
Na černém nebi padala hvězda.
Někdo umřel.

Potkala jsem lásku svýho života

Potkala jsem lásku svého života
včera na baru
tam tak seděl
a popíjel whisky s ledem

Trvalo snad hodinu
než to do sebe vyklopil celý

Tak se mi to líbí

Potkala jsem lásku svého života
včera na baru
vypadal tak sklesle a utrápeně
v jeho whisky mu už stihnul roztát led
a sem tam do skleničky
ukápla slza

Tak se mi to líbí

Potkala jsem lásku svého života
včera na baru
brečel do svý whisky
a že mu ani nechutná
ale whisky je prej pití drsňáků
a on si přijde jako nicka

Tak se mi to líbí

Zdá se mi že umíráš

Zdá se mi že umíráš
ale nejspíš umírá něco ve mně
a já si to jen nechci přiznat

když se ráno usmíváš do polštáře
když večer pozoruješ západ slunce 
a za deštivých dnů maluješ na okna duhu
to abych nebyla smutná

Něžný dekadent
když pálíš svoji třicátou cigaretu
a s úsměvem na rtech mi řekneš
že rakev budeš mít popsanou 
svými oblíbenými verši

Zdá se mi že umírám 
když ke mně kráčíš s nožem v ruce
a říkáš
že smrt jednou potká každého

A má rakev bude vyzdobena
tvými kresbami  

Za trochu lásky

Za trochu porozumění bych někomu násilím
vnutila svůj cynismus
za trochu pokory bych rozdala
veškerej svej majetek
a šla se se zdviženou bradou zapsat na pracák
za trochu něhy bych vraždila
(tak si ten nůž v mojí ruce neber osobně)
Za trochu lásky šla bych světa kraj
a tam si s úsměvem ve tváři
podřezala žíly  

sunday morning

Přišla za mnou
a spustila JÁ JEN DOUFÁM ŽE TADY NEKOUŘÍŠ
TO NEDĚLÁM ANI JÁ A KDYŽ TO NEDĚLÁM JÁ TAK TO
NEBUDE DĚLAT NIKDO
NO TO JE PŘECI JASNÝ
zvednu oči
a že děkuju za pěkný probuzení
vstala jsem z postele
zakopla o kocoura
praštila se do hlavy
opařila se
no prostě jsem se stihla pěkně nasrat
a mezitím mi jeden kluk napsal
že by se se mnou rád vyspal
další že se do mě asi zamiloval
další že by bylo úžasný kdyby mě miloval
a já na to koukám
s boulí na hlavě a nakopnutým palcem a opařenou rukou
a říkám si
ne
úžasný by bylo
kdybychom si teď všichni vystřelili mozek z hlavy
a že je dnešek pěkně divnej
a půjdu radši zase spát

Z nože kapky slov

Krev
na mém zápěstí
tvém noži
mém hrdle

Krev
na podlaze
tvém noži
mém zrcadle

A sliby
jsou pořád jen slova

Slova
z tvých rtů
tvého nože
mého rozevřeného hrdla

Slova
volně visící na zrcadle
jsou jen sliby
vypuštěné do éteru

Lpím na svých slovech Pořezaných
Pochmouraných

V podobě kapek vlastní krve prostupuji
skrze zrcadlo
Pokaždé narazím